Vrací vaše miminko po kojení nebo lahvičce mléko? U novorozenců je návrat menšího množství mléka velmi častý. Trávení se teprve vyvíjí a sval mezi jícnem a žaludkem ještě nemusí dostatečně těsnit. Podle údajů NHS se reflux obvykle objevuje už před 8. týdnem života a u většiny dětí se postupně zlepší do 1 roku. Některé nemocniční materiály uvádějí, že potíže se týkají přibližně 40 % kojenců.
Nejprve se zaměřte na to, co se děje kolem krmení: jak dítě pije, zda nepolyká příliš vzduchu, jak rychle dostává mléko a co následuje během první půlhodiny po jídle. Tento návod je určený hlavně pro situaci, kdy dítě jinak působí spokojeně, dýchá normálně a prospívá. Pokud zvrací prudce obloukem, má zelené nebo krvavé zvratky, případně vypadá nemocně, postupujte podle doporučení v článku Novorozenec zvrací obloukem: co udělat krok za krokem.
1. Zpomalte samotné krmení
Co přesně udělat: Sledujte, zda dítě při pití nehltá, neodtahuje se od prsu nebo savičky, nekašle a nepolyká slyšitelně vzduch. Při kojení zkuste polohu, ve které je hlavička a horní část těla výše než bříško. Některým dětem vyhovuje takzvaná pololeh nebo kojení v mírném záklonu, kdy mléko neteče do úst tak rychle.
Při krmení z lahve držte miminko spíše vzpřímeně a lahvičku nakloňte jen tolik, aby byla savička stále naplněná mlékem. Nenechávejte dítě pít vleže ani mu lahvičku nepodpírejte. Pokud mléko ze savičky teče velmi rychle, proberte s pediatrem nebo laktační poradkyní, zda není vhodný jiný typ savičky. Rychlost průtoku se liší podle výrobku a věku dítěte.
Jak poznat, že to pomáhá: Dítě během pití méně hltá, méně se odtahuje a po krmení je klidnější. Může se také snížit množství mléka, které se vrací krátce po jídle. Nečekejte však, že ublinkávání zmizí úplně po jediném krmení.
2. Udělejte během krmení krátkou pauzu
Co přesně udělat: Pokud dítě pije hltavě, začíná se vrtět nebo se během krmení odtahuje, na chvíli přerušte pití. Držte ho ve vzpřímené poloze a dejte mu čas se nadechnout. U lahve můžete zařadit přestávku přibližně po několika minutách, ale neřiďte se pouze hodinami. Důležitější je sledovat signály dítěte: zpomalené sání, zavírání úst, otáčení hlavy nebo uvolnění rukou.
Odříhnutí není nutné vynucovat po každém krmení. Světová zdravotnická organizace uvádí, že některým dětem pomůže jemné odříhnutí zejména tehdy, když často vracejí malé množství mléka nebo mají potíže s nadýmáním. Položte si dítě na rameno, případně ho posaďte na klín s oporou hrudníku a brady. Záda jemně hlaďte nebo lehce poklepávejte. Netlačte na bříško a netřepejte s dítětem.
Jak poznat, že to pomáhá: Dítě se po pauze zklidní, méně se prohýbá a po jídle nemusí tolik polykat naprázdno. Když si neodříhne, ale je spokojené a dýchá bez potíží, není nutné pauzu prodlužovat.
3. Nechte dítě po jídle ve vzpřímené poloze
Co přesně udělat: Po kojení nebo lahvičce držte dítě klidně ve vzpřímené poloze. Praktickým cílem může být až 30 minut, pokud to vaše situace dovolí. Nehoupejte s ním, nemačkejte mu bříško a hned po krmení ho nepřebalujte, pokud to není nutné. Manipulace, tlak na břicho a rychlé položení mohou návrat mléka zhoršit.
Vzpřímená poloha ale neznamená, že má dítě spát v autosedačce, lehátku nebo na nakloněné matraci. Ke spánku ho vždy položte na záda na pevnou rovnou plochu. NHS výslovně nedoporučuje zvedat hlavovou část postýlky ani nechávat dítě spát na boku nebo na břiše kvůli refluxu.
Jak poznat, že to pomáhá: Po položení se dítě méně zakuckává, nepolyká opakovaně mléko a ublinknutí je menší nebo méně časté. Pokud se mléko vrací i přes šetrné zacházení, samo o sobě to ještě neznamená, že děláte něco špatně.
4. Zkontrolujte, zda dítě nedostává více mléka, než zvládne
Co přesně udělat: U lahve si zapisujte čas krmení a přibližné množství, které dítě vypilo. Nejde o to dítěti svévolně omezovat mléko, ale odhalit, zda nedostává další dávku krátce po předchozí jen proto, že pláče nebo hledá kontakt. Pláč, cucání rukou a otáčení hlavy nemusí vždy znamenat hlad.
Krmení řiďte signály dítěte, ne snahou, aby dopilo celou připravenou lahvičku. Pokud opakovaně vrací větší množství po lahvi, proberte s pediatrem rozložení krmení a vhodný průtok savičky. Případnou změnu kojenecké výživy nebo použití zahuštěné formule řešte vždy s lékařem. Nezkoušejte několik změn najednou, protože pak nebude jasné, co dítěti pomohlo nebo co potíže zhoršilo.
Jak poznat, že je nastavení vhodnější: Dítě pije klidněji, nepůsobí po jídle výrazně přeplněně a mezi krmeními má obvyklé období bdění a spánku. Důležitým ukazatelem není jen množství ublinknutí, ale také pravidelné močení, zájem o pití a přibývání na váze.
5. Veďte krátký záznam a domluvte kontrolu, pokud potíže trvají
Co přesně udělat: Po dobu 24 až 48 hodin si zapisujte čas krmení, zda šlo o kojení nebo láhev, přibližné množství u lahve, kdy se mléko vrátilo a jak dítě po epizodě vypadalo. Poznamenejte také kašel, pláč, prohýbání, odmítání jídla, počet mokrých plen a případnou teplotu. Takový záznam pomůže pediatrovi rozlišit běžné ublinkávání od potíží, které vyžadují vyšetření.
Objednejte se k dětskému lékaři, pokud se zvracení opakuje často, dítě při jídle nebo po něm výrazně pláče, odmítá pít, nepřibývá nebo hubne. Lékaře kontaktujte také tehdy, když domácí úpravy nepřinesou zlepšení. U kojeného dítěte může být užitečné nechat zkontrolovat přisátí a průběh kojení; u dítěte na lahvi může zdravotník posoudit techniku krmení.
Nečekejte na běžnou kontrolu: rychlou lékařskou pomoc vyhledejte při zeleném či žlutozeleném zvracení, krvi ve zvratcích nebo stolici, výrazně nafouklém břiše, dušnosti, nápadné spavosti, známkách dehydratace nebo při prudkém opakovaném zvracení. U novorozence je vhodné zavolat dětskému lékaři i tehdy, když si nejste jistá, zda dítě opravdu zvrací, nebo jen malé množství mléka ublinkává.
Co raději nedělat
- Nedávejte dítěti léky proti refluxu ani jiné přípravky bez doporučení lékaře.
- Nezahušťujte mléko na vlastní pěst a neměňte kojeneckou výživu po každém ublinknutí.
- Nenechávejte dítě spát na břiše, na boku ani na šikmé ploše.
- Nesnažte se zastavit každé malé ublinknutí opakovaným krmením nebo nuceným odříhnutím.
Pokud miminko malé množství mléka vrací, ale je čilé, dobře pije, pravidelně močí a prospívá, bývá nejdůležitější klidná technika krmení, krátké pauzy a bezpečná poloha po jídle. Při nejistotě se obraťte na pediatra, porodní asistentku nebo laktační poradkyni; u dítěte mladšího 3 měsíců je lepší pochybnosti probrat včas.
Další praktické informace o refluxu a bezpečném postupu najdete také na stránce NHS: Reflux in babies a v českém odborném zdroji NZIP: Kojenecká kolika, který upozorňuje, že podobné potíže mohou někdy provázet i jiné příčiny než běžný reflux.