Pláč u prsu dokáže kojení rychle změnit v napjatý zápas. Dítě se přisaje, několikrát potáhne, pustí se a začne křičet. Nebo pláče ještě před přiložením, přestože hledá prs. Takové chování nemusí znamenat, že odmítá kojení nebo že máte málo mléka. U novorozenců do 3 měsíců často rozhoduje načasování, poloha, rychlost toku mléka, vzduch v bříšku nebo únava.
Postupujte po jednotlivých krocích. Nezkoušejte současně měnit polohu, prs, prostředí i způsob uklidňování. Snáz potom poznáte, co vašemu dítěti pomáhá.
1. Rozlište, kdy přesně pláč začíná
Nejdříve si všimněte, ve které fázi kojení se pláč objevuje:
- Před přiložením: dítě může být už příliš rozrušené hladem, unavené nebo zahlcené podněty.
- Hned po přisátí: může mu vadit poloha, mělké přisátí, bolest v ústech nebo příliš rychlý tok mléka.
- Po několika minutách: dítě může potřebovat odříhnout, může se tok mléka zpomalit nebo se začíná projevovat nepohoda v bříšku.
- Po kojení: příčinou může být reflux, vzduch spolknutý při sání, únava nebo jiný problém, který nesouvisí přímo s množstvím mléka.
Po dobu alespoň 3 kojení si poznamenejte, kdy pláč začal, z kterého prsu dítě pilo, zda slyšitelně polykalo a zda se objevilo ublinknutí. Nejde o povinnost vést dokonalý deník. Cílem je najít opakující se vzorec.
Jak poznáte, že tento krok pomohl: Dokážete popsat konkrétní situaci, například „pláč začíná vždy po prvních 2 minutách“ nebo „dítě pláče hlavně večer ještě před přiložením“. To je užitečná informace pro pediatra i laktační poradkyni.
2. Přikládejte dříve, než se rozpláče
Pláč je u hladového dítěte pozdní signál. Světová zdravotnická organizace doporučuje sledovat dřívější projevy, jako je otevírání úst, otáčení hlavy za prsem, neklid, pohyby rukou k ústům, olizování rtů nebo sací pohyby. Tyto signály popisuje materiál WHO o krmících signálech novorozence.
Jakmile si všimnete hledání prsu nebo pohybů rukou k ústům, nabídněte kojení. Nečekejte až na hlasitý pláč. Rozrušené dítě se hůře přisává, zaklání hlavu a může prs opakovaně pouštět.
Pokud už dítě pláče, nejprve ho vezměte do náruče, přitiskněte k tělu a mluvte tiše. Nenaléhejte bradavkou na ústa a nesnažte se dítě přidržet silou. Po krátkém zklidnění nabídněte prs znovu.
Jak poznáte, že tento krok pomohl: Dítě se k prsu přikládá s otevřenými ústy, méně se zaklání a po prvních tazích zůstává klidnější. Nemusí být pokaždé úplně tiché. Důležitější je, že se dokáže přisát a pokračovat v pití.
3. Upravte polohu a přisátí bez tahání za hlavu
Při kojení má být bříško dítěte otočené k vašemu tělu, hlava a trup v jedné linii a nos přibližně proti bradavce. Dítě přitáhněte k prsu, ne prs k dítěti. Brada se může dotýkat prsu a nos má zůstat volnější. Ústa by měla být široce otevřená a v puse nemá být jen bradavka, ale i část dvorce.
Pokud kojení bolí, dítě mlaská, opakovaně ztrácí podtlak nebo se bradavka po kojení jeví zploštělá, přisátí pravděpodobně není dostatečně hluboké. Vložte čistý malíček do koutku úst, přerušte podtlak a přiložte znovu. Dítě za prs netahejte a nesnažte se mu bradavku vtlačit do úst.
Pomoci může změna polohy. Vyzkoušejte například polohu v pololeže, kdy dítě leží bříškem na vašem těle, nebo vzpřímenější držení. Informace o tom, proč poloha ovlivňuje pohodlí dítěte a jeho schopnost pít, uvádí česká poradna Porodnice.cz.
Jak poznáte, že tento krok pomohl: Sání je tišší, objevuje se pravidelné polykání a dítě nemusí prs neustále znovu hledat. Bradavka není po kojení výrazně bolestivá, popraskaná nebo deformovaná.
4. Zjistěte, zda mléko neteče příliš rychle nebo příliš pomalu
Některé děti začnou plakat, když se mléko spustí prudce. Mohou kašlat, odtahovat se, hltat, mléko jim může vytékat z koutků úst nebo začnou mávat rukama. V takové situaci dítě odpojte, nechte první silný proud mléka odtéct do látkové pleny a potom znovu nabídněte prs. Pomoci může kojení v pololeže, kdy je dítě více nad prsem a gravitace tok mírní.
Jindy se pláč objeví až ve chvíli, kdy tok zeslábne. Dítě saje, ale nepolyká a rozčiluje se. Zkuste jemně stlačit prs za dvorcem, nikoli přímo u bradavky. Když se polykání obnoví, tlak povolte. Střídejte prsy podle reakce dítěte, ne podle pevného časového limitu.
Neodstříkávejte automaticky velké množství mléka před každým kojením. Pravidelné nadměrné odsávání může tvorbu mléka ještě zvyšovat. Pokud máte pocit příliš silného toku, opakované dušení nebo bolestivě nalitá prsa, nechte jedno kojení zhodnotit odborníkem.
Jak poznáte, že tento krok pomohl: Dítě při spuštění mléka méně kašle a neodtahuje se, případně po jemném stlačení prsu znovu začne polykat. Změna by měla být patrná během stejného kojení nebo několika dalších pokusů.
5. Udělejte krátkou pauzu na odříhnutí a zkontrolujte nepohodu
Pláč po několika minutách kojení může souviset se vzduchem spolknutým při sání. Přerušte kojení, držte dítě několik minut ve vzpřímené poloze a sledujte, zda se uvolní. Nemusí si vždy odříhnout. Není nutné s dítětem silně klepat ani ho dlouho poklepávat.
Všímejte si také známek, které mohou ukazovat na bolest nebo podráždění: bílé povlaky v ústech, výrazně zarudlou opruzeninu, ucpaný nos, pláč při dotyku určité části těla nebo neobvyklé napínání a zaklánění. Ucpaný nos může dítěti ztěžovat současné dýchání a sání. Při podezření na bolest v ústech, infekci nebo jiný zdravotní problém kontaktujte pediatra.
Pokud dítě pláče hlavně během kojení nebo bezprostředně po něm a často ublinkává, může jít také o reflux. Samotné ublinknutí je u kojenců běžné, ale opakovaný bolestivý pláč, odmítání pití nebo zhoršování potíží vyžaduje posouzení lékařem.
Jak poznáte, že tento krok pomohl: Po krátké pauze dítě znovu přijme prs, uvolní ruce a tělo nebo pokračuje v sání bez výrazného zaklánění. Pokud se po každé pauze vrací stejný bolestivý pláč, nepokračujte pouze v domácím zkoušení.
6. Zhodnoťte celé kojení, ne jen hlasitost pláče
Pláč sám o sobě neřekne, kolik dítě vypilo. Sledujte také celkový stav, počet mokrých plen, polykání, bdělost a prospívání. Pokud dítě pravidelně saje, slyšitelně polyká, po kojení se alespoň na chvíli uvolní a má odpovídající přírůstek hmotnosti, nemusí pláč u prsu znamenat nedostatek mléka.
Naopak si vyžádejte pomoc, pokud dítě opakovaně odmítá prs, je nezvykle spavé, málo močí, při kojení se unaví po několika tazích nebo se vám nedaří slyšet polykání. Objednejte se k pediatrovi a požádejte o praktické sledování celého kojení u laktační poradkyně. Řekněte například: „Dítě se přisaje, po dvou minutách začne plakat a od té chvíle už nepije.“ Konkrétní popis je pro posouzení užitečnější než věta, že „kojení nejde“.
Podle NHS může být varovným příznakem také nezájem o krmení nebo žádná mokrá plena po dobu 8 hodin. U dítěte mladšího 3 měsíců je teplota 38 °C nebo vyšší důvodem k urgentnímu kontaktu se zdravotní službou; tuto hranici uvádí NHS v doporučeních pro horečku u dětí.
7. Poznejte situace, kdy už nečekat
Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud dítě při kojení nebo po něm obtížně dýchá, modrá či šedne, je ochablé, nejde probudit, opakovaně prudce zvrací, má neobvyklý vysoký pláč nebo odmítá veškeré krmení. Stejně postupujte při horečce 38 °C a vyšší u dítěte mladšího 3 měsíců.
Pokud je dítě jinak zdravé, potíže se objevují hlavně v určitou část dne a po zklidnění se znovu dokáže napít, může jít o dočasnou obtíž s koordinací sání, polykání a dýchání. Kolika se obvykle popisuje jako pláč nejméně 3 hodiny denně, alespoň 3 dny v týdnu po dobu 3 týdnů; podle NHS se často začne zlepšovat kolem 3. až 4. měsíce. Tato definice ale nenahrazuje vyšetření, pokud dítě špatně pije nebo neprospívá.
Kojení nemá být zkouškou výdrže. Když se při každém přiložení rozvine silný pláč, udělejte pauzu, dítě zklidněte a požádejte o pomoc s konkrétním kojením. Včasná kontrola polohy, přisátí a toku mléka často zabrání tomu, aby se z jednotlivého problému stal dlouhodobý strach z kojení.
