Pláč při přebalování dokáže rodiče zaskočit, zvlášť když dítě začne křičet pokaždé po položení na podložku. Samotný pláč ještě neznamená, že se děje něco vážného. Novorozenec může reagovat na chlad, náhlou změnu polohy, mokré ubrousky, tlak plenky nebo nepříjemný pocit v podrážděné kůži. Důležité je sledovat, ve které části přebalování pláč začíná a zda po dokončení postupně slábne.
U malých dětí je běžné časté přebalování. V prvních týdnech může být potřeba vyměnit plenku přibližně 10 až 12krát denně. Pokud se při každém přebalení opakuje stejný výrazný pláč, má smysl změnit samotný postup, ne pouze dítě rychleji utišovat.
1. Připravte vše ještě před svléknutím dítěte
Nejprve si k podložce položte čistou plenku, vlhké tampony nebo žínku s teplou vodou, suchou látku, případně ochrannou mast a čisté oblečení. Teprve potom dítě položte na podložku a začněte rozepínat oblečení. Přerušované přebalování, při kterém několikrát odcházíte pro pomůcky, prodlužuje dobu, kdy je dítě odkryté a rozrušené.
Pro malé dítě je vhodnější bezpečné místo na zemi nebo nízká podložka. Na přebalovacím stole zůstává dítě vždy pod dohledem a rodič se od něj nesmí otočit ani na krátkou chvíli. Praktický postup a seznam pomůcek popisuje také doporučení NHS k přebalování novorozence.
Jak poznat, že krok funguje: Dítě nezačne plakat už při pokládání a celé přebalení se zkrátí. Pokud pláč zesílí až po odhalení bříška nebo zadečku, pokračujte dalším krokem a zaměřte se na teplotní komfort.
2. Omezte chlad a dítě zbytečně neodkrývejte
Novorozenec ztrácí po svléknutí teplo rychleji než dospělý. Nechte proto horní část těla oblečenou co nejdéle a odkrývejte jen oblast, kterou právě čistíte. Přes hrudník můžete volně položit lehkou látku, ale nikdy nezakrývejte obličej a nenechávejte látku v dosahu nosu a úst.
Pomáhá také zahřát si ruce a nepřikládat na pokožku studený ubrousek. U jednorázových ubrousků vybírejte neparfemované a bez alkoholu. Pokud dítě pláče hlavně při prvním dotyku chladným materiálem, je pravděpodobnější nepohodlí než bolest ze samotného přebalování.
Jak poznat, že krok funguje: Po zakrytí hrudníku a použití teplé vlhké žínky se pláč zmírní během čištění. Dítě může dál nespokojeně protestovat, ale mělo by se postupně uklidňovat hlasem a klidným dotykem.
3. Změňte způsob zvedání nohou
Při čištění není nutné zvedat dítě vysoko za obě nohy. Prudké přitažení stehen k bříšku může být nepříjemné, zejména pokud má dítě nafouklé bříško, odřenou kůži nebo stolici v kožních záhybech. Zkuste dítě otočit mírně na bok a plenku vytáhnout zpod zadečku postupně. Při zvedání podložte pánev dlaní, ne pouze kotníky.
Nohy nechte co nejvíce volné a vyhněte se násilnému roztahování stehen. U chlapečka nepřetahujte předkožku, protože k očištění stačí omýt dostupnou část penisu a okolí. U holčičky čistěte směrem zepředu dozadu, aby se nečistoty nepřenášely ke vchodu do pochvy. Tato základní pravidla uvádí i český portál Porodnice.cz v doporučení k péči při přebalování.
Jak poznat, že krok funguje: Pláč se nezhorší při manipulaci s nohama a dítě méně prudce napíná tělo. Pokud se při každém pokusu o zvednutí nohou ozve ostrý, náhlý křik, přestaňte s pohybem a zkontrolujte zarudnutí, otok nebo poranění.
4. Zkontrolujte kůži, plenku a tlak kolem bříška
Rozložte zadeček a prohlédněte třísla, kožní záhyby, okolí konečníku i místo pod okrajem plenky. Hledejte syté zarudnutí, mokvající místa, drobné praskliny, puchýřky nebo otok. Podrážděná kůže může bolet při každém otření, i když vyrážka na první pohled nevypadá rozsáhle.
Plenka má být přiléhavá, ale nesmí tlačit. U správně zapnuté plenky by měly mezi její okraj a bříško vejít dva prsty. Zkontrolujte také okraje u stehen, aby nebyly shrnuté dovnitř. Pokud se pláč objevuje až po zapnutí čisté plenky, může být příliš těsná, příliš velká nebo může tlačit na podrážděné místo.
Ochrannou mast nanášejte pouze v tenké vrstvě na čistou a osušenou kůži. Při výrazném podráždění není vhodné zkoušet několik nových přípravků najednou, protože pak nebude jasné, co pokožce prospívá nebo škodí.
Jak poznat, že krok funguje: Po volnějším zapnutí plenky dítě přestane napínat bříško a pláč rychleji odezní. Pokud je kůže porušená, krvácí, mokvá nebo se zarudnutí šíří mimo plenkovou oblast, objednejte dítě ke kontrole u pediatra.
5. Upravte načasování a tempo přebalování
Hladové, unavené nebo právě probuzené dítě snáší manipulaci hůře. Pokud plenka není znečištěná stolicí a dítě se hlásí o krmení, můžete nejprve nabídnout krátké uklidnění nebo nakrmit a potom přebalit. U výrazně znečištěné plenky ale s výměnou nečekejte, protože delší kontakt stolice s kůží zvyšuje riziko podráždění.
Postupujte pomalu, ale bez dlouhých pauz. Mluvte stejným klidným hlasem a popisujte, co právě děláte: „Teď sundáme plenku, očistíme zadeček a hned vás zase oblékneme.“ Dítě sice slovům ještě nerozumí, ale známý hlas může snížit překvapení z dotyku a změny polohy.
Vyzkoušejte několik přebalení ve stejném pořadí a sledujte rozdíl. Zapisovat stačí jednoduchou poznámku: před krmením, po krmení, po probuzení, začátek pláče a stav kůže. Tím odlišíte pláč z hladu nebo únavy od reakce na konkrétní krok.
Jak poznat, že krok funguje: Dítě protestuje kratší dobu, pokud se přebaluje ve vhodnější části bdění. Jestli pláče stejně silně bez ohledu na čas a pláč pokračuje i po oblečení a utišení, zaměřte se na zdravotní varovné příznaky.
6. Rozhodněte, kdy už nejde jen o nelibost
Občasný pláč při přebalování bývá součástí běžné péče. Zpozorněte ale, pokud je pláč nezvykle pronikavý, dítě nejde utišit, je malátné, špatně dýchá, opakovaně zvrací, odmítá krmení, má nápadně nafouklé bříško nebo reaguje bolestivě i mimo přebalování.
U dítěte mladšího než 3 měsíce vyžaduje teplota 38 °C nebo vyšší rychlou konzultaci s lékařem. Český zdravotnický informační portál NZIP uvádí horečku jako teplotu nad 38 °C a upozorňuje také na význam správného měření; podrobnosti najdete v článku Novorozenecké neduhy a jak na ně. Při namodralém zbarvení, potížích s dýcháním, nereagování nebo křečích volejte zdravotnickou záchrannou službu.
Pokud máte podezření na bolest, nezkoušejte dítě opakovaně přebalovat jen proto, abyste ověřila, zda se pláč zopakuje. Zkontrolujte ho jednou šetrně, oblékněte a obraťte se na pediatra nebo pohotovost podle závažnosti stavu.
7. Po přebalení sledujte, co dítě uklidní
Po zapnutí plenky dítě hned nezvedejte prudce. Položte mu dlaň na hrudník, chvíli na něj mluvte a teprve potom ho vezměte do náruče. Některým dětem pomůže krátký kontakt kůže na kůži, jiným zavinutí podle doporučení porodní asistentky nebo klidné nošení. Vždy však dbejte na volné dýchací cesty a nepokládejte dítě na vyvýšené místo bez dozoru.
Cílem není, aby dítě při každém přebalování ani jednou nezaplakalo. Úspěchem je, když znáte spouštěč, zkrátíte dobu nepohody a dokážete odlišit běžný protest od bolesti nebo příznaku nemoci. Pokud si nejste jistá stavem kůže, technikou přebalování nebo reakcí dítěte, požádejte o praktickou ukázku pediatra, porodní asistentku nebo dětskou sestru.
