Rozhoduje hlavně to, kdy se to děje, zda dítě reaguje na okolí a jestli se přidávají další příznaky. Následující kroky vám pomohou situaci bezpečně posoudit. Při bolesti, výrazném zarudnutí, úrazu oka nebo poruše vědomí vyhledejte lékařskou pomoc bez odkladu.
Krok 1: Zjistěte, v jaké situaci miminko oči zavírá
Nejdříve si všímejte souvislostí. Oči může dítě zavírat při usínání, po delším hraní, při krmení nebo krátce po probuzení. V takové chvíli jde často o únavu. Ve spánku mohou víčka také krátce cukat nebo se pootevírat. Lehké pohyby očí pod víčky se mohou objevovat v lehké fázi spánku, kdy dítě snadno reaguje na dotek a zvuk. Popis těchto spánkových stavů uvádí také NHS Foundation Trust.
Zkuste na několik minut ztlumit světlo, omezit hluk a nabídnout dítěti klid. Nenuťte ho, aby oči otevíralo, a nesviťte mu přímo do obličeje.
Jak poznat, že tento krok pomohl: Po odpočinku dítě oči otevře, sleduje obličej nebo hračku a chová se obvykle. Zavírání se objeví hlavně při únavě a po probuzení ustoupí.
Krok 2: Ověřte, zda očím nevadí světlo nebo okolní podněty
Miminko může zavírat oči při přechodu z přítmí do jasného denního světla, při pobytu venku nebo při pohledu na svítící obrazovku. Jasné světlo proto ztlumte, kočárek chraňte před přímým sluncem a dítě nedávejte těsně před obrazovku. Sluneční brýle pro kojence nenahrazují stín a neměly by zakrývat oči tak, abyste na dítě dobře neviděla.
Podívejte se, zda dítě po přesunu do příjemného světla začne normálně sledovat pohybující se hračku. Kolem 3 měsíců by většina dětí měla pohybující se předmět očima sledovat. Pokud dítě po tomto věku pohled dlouhodobě neudrží nebo nereaguje na obličej a hračky, oznamte to dětskému lékaři. Upozorňuje na to český zdravotnický portál NZIP.
Jak poznat, že tento krok pomohl: Po ztlumení světla dítě přestane mhouřit oči, neslzí a začne se dívat na vás nebo na hračku. Pokud zavírání pokračuje i v šeru, hledejte další příznaky.
Krok 3: Prohlédněte oči bez násilného rozevírání víček
V dobrém světle zkontrolujte, zda nejsou oči zarudlé, oteklé nebo zalepené. Sledujte také slzení, hnisavý výtok, časté tření očí a rozdíl mezi pravým a levým okem. Do oka nesahejte prstem, nepoužívejte vatovou tyčinku a nezkoušejte odstranit nečistotu pinzetou.
Pokud je v oku jen prach nebo slza, můžete okolí opatrně očistit čistým navlhčeným čtverečkem. Každé oko otírejte zvlášť a pohybujte se od vnějšího koutku směrem k nosu. Při podezření na škrábnutí, cizí těleso nebo chemickou látku vyhledejte lékaře. Oční kapky nepoužívejte bez doporučení odborníka, zvlášť pokud jsou určené pro dospělé.
Bolestivé, červené nebo světloplaché oko patří k příznakům, které vyžadují odborné posouzení. NZIP uvádí světloplachost a bolest oka mezi varovnými příznaky podráždění oka. Pokud se stav při běžné péči nezlepšuje během 2 až 3 dnů, objednejte dítě k lékaři.
Krok 4: Porovnejte, zda dítě zavírá jedno oko, nebo obě
Zavírání obou očí při únavě nebo ostrém světle bývá méně znepokojivé než opakované zavírání pouze jednoho oka. Dítě může jedno oko přivírat, když se snaží zaostřit, vadí mu rozdílné vidění nebo oko bolí. Všímejte si také toho, zda jedno oko uhýbá, zda se oči nepohybují stejně a zda dítě nenaklání hlavu.
Po 4. měsíci už pravidelné šilhání obvykle není považováno za běžný nález. Pokud oko opakovaně uhýbá dovnitř nebo ven, domluvte vyšetření u dětského lékaře nebo očního lékaře. Český zdroj doporučuje odbornou kontrolu také tehdy, když dítě často mhouří oči, tře si je nebo se na předměty nedívá obvyklým způsobem.
Co si zapsat pro lékaře: věk dítěte, jak často oči zavírá, zda jde vždy o stejnou stranu, jak dlouho epizoda trvá, zda souvisí se světlem nebo únavou a zda se přidává slzení, zarudnutí či teplota. Krátké video může lékaři pomoci, pokud se potíž v ordinaci neprojeví.
Krok 5: Sledujte celkový stav a reakci na okolí
Samotné zavírání očí většinou neukazuje na akutní neurologický problém. Zpozorněte však, pokud dítě během epizody nereaguje na hlas nebo dotek, ztuhne, opakovaně škube rukama či nohama, stáčí oči vzhůru, mění barvu nebo se mu mění dýchání. Takový stav může připomínat záchvat a vyžaduje rychlé posouzení.
Pokud epizoda trvá několik minut, dítě se obtížně probouzí, modrá kolem rtů nebo má potíže s dýcháním, volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo 112. Při podezření na záchvat dítě nedržte násilím, nic mu nevkládejte do úst a měřte čas. Healthier Together NHS uvádí jako důvody k urgentní pomoci modrání, obtížné probouzení a epizodu trvající déle než několik minut.
Krok 6: Rozhodněte, kdy stačí sledování a kdy objednat vyšetření
Domácí sledování dává smysl, pokud miminko zavírá oči hlavně při únavě nebo ostrém světle, po odpočinku je otevře, normálně reaguje a nemá zarudnutí, výtok ani bolest. Poznamenejte si, kdy se potíž objevuje, a zkontrolujte ji znovu během dalších dnů.
K pediatrovi se objednejte, pokud zavírání trvá opakovaně několik dnů, zhoršuje se, dítě si oči často tře, stále slzí nebo hůře sleduje obličej a hračky. K očnímu lékaři patří dítě také při pravidelném šilhání po 4. měsíci, při bílém či šedém odlesku v zornici, při nestejném pohybu očí nebo při podezření, že vidí hůře jedním okem.
Ještě tentýž den vyhledejte lékařskou pomoc při silné bolesti, výrazné světloplachosti, náhlém zarudnutí, otoku víček, hnisu, poranění oka nebo změně chování. Při úrazu oka, dušnosti, bezvědomí či záchvatu volejte 155 nebo 112.
Pokud budete volat do ordinace, můžete říct: „Miminku je X měsíců, oči zavírá od určité doby, děje se to přibližně tolikrát za den a všimla jsem si také těchto příznaků.“ Lékař tak rychleji posoudí, zda stačí běžná kontrola, nebo je potřeba oční vyšetření.



