Odmítání příkrmů je u miminek časté a samo o sobě nemusí znamenat, že je s dítětem něco v nepořádku. Miminko se teprve učí novou dovednost: přijmout lžičku, posunout jídlo v ústech, zvládnout jinou konzistenci a postupně polykat. Některé děti plivou jídlo, jiné ho vystrkují jazykem, prskají nebo snědí jen jednu či dvě lžičky.
Postupujte podle následujících kroků. Důležité je sledovat nejen množství jídla, ale také náladu dítěte, příjem mléka, močení a prospívání.
1. Ověřte, zda je miminko na příkrmy připravené
Příkrmy se obvykle zavádějí kolem 6. měsíce věku, nikoli jen proto, že se dítě v noci budí, žužlá si ruce nebo chce častěji mléko. Podle NHS by se měly společně objevit tři známky připravenosti: dítě udrží hlavu ve stabilní poloze, dokáže sedět s oporou a koordinuje oči, ruce a ústa tak, aby si mohlo jídlo přiblížit.
Pokud má miminko méně než 6 měsíců a pediatr nedoporučil jiný postup, není nutné ho do příkrmů tlačit. Mateřské mléko nebo počáteční kojenecká formule obvykle pokrývají jeho potřeby do přibližně 6 měsíců. U předčasně narozeného dítěte se vhodný termín řídí jeho vývojem a doporučením pediatra.
Jak poznáte, že tento krok dává smysl: Miminko při nabídce jídla otevírá ústa, zajímá se o jídlo, udrží hlavu a nesnaží se každé sousto automaticky vytlačit jazykem. Pokud tyto známky chybějí, dejte si několik dní pauzu a proberte načasování s dětským lékařem.
2. Začněte malým množstvím a ve správný čas
Na začátku není cílem plná porce, ale seznámení s chutí a strukturou. Nabídněte jednu až dvě malé lžičky, ideálně v době, kdy je dítě odpočaté a má mírný hlad. Nemělo by být ani vyčerpané, ani úplně vyhladovělé. Po malém množství můžete běžně nabídnout kojení nebo mléčnou formuli.
Světová zdravotnická organizace doporučuje začínat malými porcemi a množství postupně zvyšovat. U dětí ve věku 6 až 8 měsíců uvádí přibližně 2 až 3 jídla denně; mezi 9 a 23 měsíci pak obvykle 3 až 4 jídla denně. Nejde o povinný jídelníček pro každé dítě, ale o orientační rámec. Podrobnosti shrnuje WHO.
Když miminko při každém pokusu pláče nebo se odvrací, ukončete jídlo bez přesvědčování. Další nabídku zkuste při jiném jídle nebo následující den.
Úspěch poznáte podle průběhu, ne podle prázdné misky: dítě zůstává během jídla klidné, dovolí vám nabídnout malé množství a postupně lépe zvládá kontakt s lžičkou nebo měkkým jídlem.
3. Rozlište plivání, prskání a skutečné odmítání
Miminko, které jídlo vyplivne, nemusí chuť odmítat. Může si teprve osvojovat pohyb jazyka. U prvních příkrmů je běžné, že dítě jídlo vytlačuje ven, protože dosud znalo hlavně sání. Prskání může být také reakcí na novou teplotu, kyselost nebo hrubší strukturu.
Zkuste změnit pouze jednu věc: nabídněte hladší konzistenci, menší sousto nebo jídlo nechte vychladnout na příjemnou teplotu. Nepřidávejte současně cukr, sůl ani koření jen proto, aby dítě jedlo. Pokud miminko sousto opakovaně vyplivuje, nenatahujte jídlo na dlouhou dobu.
Od dávení je třeba odlišit dušení. Při dávení dítě obvykle kašle, vydává zvuk a snaží se jídlo posunout. Při dušení nemůže účinně dýchat ani plakat. Jídlo proto vždy podávejte vsedě, dítě při něm sledujte a nenabízejte tvrdé, kulaté nebo lepkavé kusy, které mohou ucpat dýchací cesty.
4. Nabízejte opakovaně, ale bez nátlaku
Novou chuť nebo strukturu dítě často nepřijme napoprvé. NHS uvádí, že zvykání na nové potraviny může vyžadovat 10 a více pokusů. Odmítnutí dnes proto neznamená trvalý odpor. Zkuste potravinu nabídnout znovu za několik dní v malé porci nebo v jiné podobě.
Střídejte například hladké pyré, rozmačkané jídlo a měkké kousky odpovídající schopnostem dítěte. Kolem 8. měsíce už většina dětí zvládá také měkké jídlo do ruky, vždy však pod dohledem a ve vhodné velikosti. Není nutné, aby každé jídlo skončilo ochutnáním.
Respektujte signály sytosti: zavřená ústa, odvracení hlavy, odstrkování lžičky nebo ztrátu zájmu. Nenutit dítě do dalšího sousta pomáhá předcházet tomu, aby si jídlo spojilo s tlakem a konfliktem.
Pokrok může být i nenápadný: miminko jídlo osahá, přiblíží ho k ústům, olízne lžičku nebo vydrží u stolu o něco déle. I takové projevy znamenají, že se učí.
5. Když dítě příkrmy nejí, chraňte hlavní zdroj výživy
V prvním roce života zůstává hlavním nápojem mateřské mléko nebo počáteční kojenecká formule. Pokud miminko sní jen malé množství příkrmu, není vhodné nahrazovat mléko vodou, džusem ani kravským mlékem jako hlavním nápojem před 1. rokem.
Sledujte, zda dítě pravidelně pije mléko, močí a celkově prospívá. Jedno slabší jídlo nebo den, kdy sní méně, obvykle není důvod k panice. Větší význam má vývoj v průběhu několika dnů a týdnů, nikoli jediná miska.
Pokud miminko náhle přestalo jíst příkrmy, zamyslete se nad změnou: rýma, bolest v krku, prořezávání zubů, zácpa, afty, bolest ucha nebo únava mohou chuť do jídla dočasně snížit. Během nemoci nabídněte především tekutiny a mléko; k příkrmům se vraťte postupně po zlepšení.
6. Zjistěte, zda nejde o jiný problém než o příkrmy
Někdy se zdá, že miminko „nechce jíst“, ale ve skutečnosti odmítá konkrétní konzistenci, lžičku, polohu nebo prostředí. Zkuste si několik dní zapisovat, co bylo nabídnuto, v jakém množství, v kolik hodin a jak dítě reagovalo. Nejde o počítání každé lžičky, ale o hledání souvislostí.
Jestli dítě odmítá pouze hladké pyré, může mu více vyhovovat měkké jídlo do ruky. Jestli odmítá lžičku, nabídněte mu vlastní lžičku k držení nebo nechte jídlo ochutnat z prstu dospělého. Pokud se při každém krmení dávivě zakuckává, kašle nebo se výrazně rozčiluje, konzultujte situaci s pediatrem, případně s odborníkem na krmení a polykání.
7. Kdy vyhledat pediatra bez odkládání
Objednejte se k pediatrovi, pokud miminko dlouhodobě odmítá téměř veškeré jídlo po zavedení příkrmů, nepřibývá podle očekávání, má výrazně méně mokrých plen, opakovaně zvrací, při jídle kašle nebo se dusí, případně je neobvykle spavé a bez energie. Rychlou pomoc vyžaduje dušení, potíže s dýcháním, promodrání nebo známky výrazné dehydratace.
Odbornou radu vyhledejte také při podezření na alergii. Varovnými projevy mohou být otok rtů nebo obličeje, sípání, potíže s dýcháním, rozsáhlá kopřivka, opakované zvracení nebo výrazná reakce krátce po konkrétní potravině.
8. Když miminko nechce dudlík
Odmítání dudlíku nesouvisí automaticky s odmítáním příkrmů. Některé děti dudlík nepotřebují nebo jim nevyhovuje jeho tvar, materiál či velikost. Není nutné je na něj zvykat. Dudlík také nenahrazuje jídlo, mléko ani uklidnění, které dítě potřebuje.
Pokud ho přesto chcete nabídnout, zkuste to v klidné chvíli, nikoli ve chvíli silného pláče nebo hladu. Nikdy ho nenamáčejte do medu, cukru ani jiných sladkých potravin. Jestli dítě dudlík opakovaně vyplivuje, můžete jeho odmítání respektovat.
Nejdůležitější je postupovat pomalu, sledovat signály dítěte a nehodnotit úspěch podle množství snědeného jídla. Miminko se příkrmy učí stejně jako jiné nové dovednosti: opakováním, bezpečně a bez nátlaku.
