Objevil se u vašeho miminka zub ještě v porodnici nebo během prvních týdnů života? Přestože jde o neobvyklou situaci, nemusí hned znamenat vážný problém. Zub přítomný už při narození se označuje jako natální zub. Pokud se prořeže během prvních 30 dnů života, mluví se o neonatálním zubu. Tato hranice je důležitá pro lékařský popis, pro rodiče je ale podstatnější především to, zda je zub pevný, zda dítě dobře pije a zda neporanil jazyk nebo bradavku.
Nejčastěji jde o zub z běžného mléčného chrupu, obvykle o dolní řezák. Zub může vypadat menší, kuželovitý, nažloutlý nebo může být uchycený jen velmi mělce. Přehled odborných studií uvádí výskyt od téměř 0 až přibližně 1 případu na 10 dětí, protože jednotlivé studie používaly odlišná kritéria. Přesto je tento jev považován za vzácný. Základní informace najdete také v odborném přehledu na PubMedu.
1. Prohlédněte ústa a zub bez manipulace
Nejprve udělejte krátkou kontrolu. Umyjte si ruce, miminko vezměte do náruče a při dobrém světle se podívejte, kde zub přesně je. Všímejte si, zda je zub celý prořezaný, zda se viditelně kývá a zda kolem něj není krvácení, otok nebo hnisavý výtok. Zkontrolujte také spodní stranu jazyka, protože ostrý okraj může při sání vytvořit drobnou oděrku nebo vřídek.
Zub nezkoušejte vytahovat, viklat prstem, obrušovat pilníkem ani překrývat domácími prostředky. Pořiďte fotografii pro pediatra nebo dětského zubního lékaře a poznamenejte si, kdy jste si zubu všimli. Pokud byl zub přítomný už v den narození, uveďte to při nejbližší kontrole.
Že je první krok splněný, poznáte podle toho, že máte přehled o vzhledu a pohyblivosti zubu, ale nesnažíte se jeho stav opakovaně ověřovat dotykem. Nadměrné sahání do úst může sliznici podráždit a zvyšuje riziko zanesení nečistot.
2. Objednejte dítě k pediatrovi nebo dětskému zubaři
Domluvte odborné vyšetření co nejdříve. Vhodné je kontaktovat praktického lékaře pro děti a dorost, který posoudí celkový stav miminka a podle nálezu doporučí dětského zubního lékaře. Odborník zhodnotí, zda jde pravděpodobně o mléčný zub, nebo o nadpočetný útvar, jak pevně drží a zda může překážet při kojení nebo krmení z lahve.
Samotná přítomnost zubu neznamená automaticky jeho odstranění. Pokud je zub pevný, dítě dobře saje a nevzniká poranění, může lékař doporučit pouze sledování. O odstranění se uvažuje například při výrazné pohyblivosti, opakovaném poranění jazyka, potížích s příjmem mléka nebo při podezření, že by se zub mohl uvolnit a dítě ho vdechnout. Odborný článek v databázi PubMed popisuje jako možné postupy sledování, zbroušení ostré hrany nebo odstranění, vždy podle konkrétního nálezu.
O případném vytažení rozhoduje lékař, který zohlední věk dítěte, jeho zdravotní stav, pevnost zubu a riziko krvácení. Neprovádějte zákrok doma a nepoužívejte bez doporučení lékaře žádné znecitlivující gely ani léky.
Že je vyšetření dobře naplánované, poznáte podle toho, že víte, komu zavolat, máte domluvený termín a sledujete, zda se nemění pití, chování nebo vzhled jazyka. Pokud se zub výrazně kýve, nečekejte pouze na běžnou preventivní kontrolu.
3. Zkontrolujte kojení nebo krmení po každém důležitém signálu
Sledujte, jak dítě přijímá mléko. Zub může při sání dráždit jazyk dítěte nebo bradavku kojící osoby. Všímejte si, zda miminko saje podobně jako předtím, zda se nezkracuje doba krmení, neodmítá prs nebo láhev a zda není po krmení neobvykle unavené. U kojení může ostrý okraj způsobit bolestivé poranění bradavky.
Pokud kojení bolí, požádejte porodní asistentku, laktační poradkyni nebo pediatra o kontrolu polohy a přisátí. Neměňte samovolně způsob krmení ani nepodávejte vodu nebo jiné tekutiny jen kvůli zubu. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení přibližně do 6 měsíců, pokud je pro dítě i rodičku vhodné; při potížích s krmením je ale důležité řešit příčinu s odborníkem.
Okamžitě kontaktujte lékaře, pokud dítě opakovaně odmítá pít, má méně mokrých plen než obvykle, je nezvykle spavé nebo se při krmení dusí. Při potížích s dýcháním volejte zdravotnickou záchrannou službu.
Že krmení probíhá bezpečně, poznáte podle toho, že dítě přijímá mléko obvyklým způsobem, během krmení se nezakuckává a po krmení působí přiměřeně spokojeně. Rozhodující není samotný počet minut u prsu nebo lahve, ale změna oproti běžnému chování a prospívání dítěte.
4. Chraňte jazyk, sliznici a bradavku před dalším poraněním
Nechte podrážděné místo zklidnit. Pokud má dítě na jazyku malou oděrku, nesnažte se ji čistit vatovou tyčinkou ani na ni nanášet med, olej, bylinné přípravky nebo dezinfekci. Med není vhodný pro děti mladší 1 roku a domácí přípravky mohou sliznici podráždit nebo se dostat do dýchacích cest.
Ostrý okraj zubu může lékař někdy bezpečně upravit. Tuto úpravu ale nesmí nahrazovat broušení doma. Při kojení může pomoci změna polohy dítěte nebo konzultace přisátí. Pokud je bradavka poraněná, bolestivá nebo krvácí, řešte péči s porodní asistentkou, laktační poradkyní či lékařem.
Že se sliznice hojí, poznáte podle toho, že se nezvětšuje zarudnutí ani vřídek, dítě při pití méně pláče a neobjevuje se nové krvácení. Pokud se rána zhoršuje nebo dítě kvůli bolesti méně pije, vyhledejte lékaře ještě tentýž den.
5. Začněte s péčí o zub, jakmile to lékař potvrdí
Po potvrzení, že jde o zub, zařaďte šetrné čištění. NHS doporučuje začít čistit mléčné zuby hned po jejich prořezání. Pro děti od narození do 3 let uvádí použití velmi malého množství fluoridové pasty s obsahem nejméně 1 000 ppm fluoridu a čištění dvakrát denně, naposledy před spaním. Podrobnosti najdete na evropském odborném webu NHS.
U novorozence postupujte jemně a podle doporučení pediatra nebo dětského zubaře. Použijte měkký dětský kartáček a velmi malé množství pasty. Netlačte na zub, neškrábejte dáseň a nesnažte se zub čistit silou, pokud je výrazně pohyblivý nebo dítě při dotyku krvácí. Konkrétní přípravek a způsob čištění může lékař upravit podle toho, zda zub drží pevně a jak vypadá jeho povrch.
Že je domácí péče nastavená správně, poznáte podle toho, že zub zůstává čistý, dáseň není podrážděná a dítě čištění snáší bez výrazného pláče. Při krvácení, zvětšujícím se otoku, horečce, zápachu z úst nebo zhoršení pití kontaktujte pediatra.
Kdy nečekat na objednanou kontrolu
- Zub se výrazně kýve nebo se jeho část uvolnila.
- Dítě se při krmení opakovaně dusí, kašle nebo zub náhle zmizí z místa, kde byl.
- Na jazyku vzniká hlubší nebo krvácející vřídek.
- Miminko odmítá mléko, má nápadně méně mokrých plen nebo je neobvykle spavé.
- Objeví se horečka, výrazný otok, hnisavý výtok nebo potíže s dýcháním.
Ve většině případů lze postup zvolit až po vyšetření. Nejdůležitější je zub doma neodstraňovat, sledovat pití a včas upozornit pediatra na jeho pohyblivost nebo poranění jazyka. Natální či neonatální zub může zůstat zachovaný, pokud dítěti nepřekáží a nepředstavuje riziko vdechnutí.
