Když si miminko opakovaně kouše spodní ret, může to vypadat bolestivě a znepokojivě. U dětí ve věku 3 až 12 měsíců však často nejde o zlozvyk ani o známku vážného problému. Miminko objevuje pohyby úst, zkouší tlak dásní a při prořezávání zubů hledá způsob, jak si ulevit.
Důležité je rozlišit, zda dítě ret jen krátce zachytí mezi dásně nebo zuby, anebo zda vzniká rána, krvácení, otok či potíže s krmením. Postupujte podle následujících kroků a sledujte hlavně souvislosti: kdy si dítě ret kouše, co tomu předchází a jak vypadá ústní dutina po kousání.
1. Zaznamenejte, kdy si miminko spodní ret kouše
Nejdřív dítě několik hodin až jeden den pozorujte bez zbytečného přerušování. Všímejte si, zda ke kousání dochází při únavě, před usnutím, při hraní, po krmení, při slintání nebo ve chvíli, kdy má ruce a hračky v ústech. Jiný význam může mít krátké skousnutí při objevování vlastního obličeje a jiný opakované kousání doprovázené pláčem.
U dětí kolem 4 až 8 měsíců se často přidává zvýšené slinění, okusování prstů a podrážděné dásně. První zuby se podle NHS obvykle objevují přibližně kolem 6. měsíce, ale některé děti začnou před 4. měsícem a jiné až po 12. měsíci. Spodní přední zuby často vyrůstají dříve než horní.
Jak poznáte, že máte správnou stopu: Kousání se objevuje v podobných situacích a současně vidíte například slintání, citlivou dáseň nebo větší potřebu něco žvýkat. Pokud se ret kouše náhodně, ale dítě je jinak spokojené, může jít spíše o běžné zkoušení pohybů úst.
2. Prohlédněte ret, dásně a první zuby
Umyjte si ruce a při dobrém světle krátce zkontrolujte spodní ret zvenku i ze strany úst. Neodtahujte ho silou a nesnažte se opakovaně „lovit“ místo, které dítě bolí. Hledejte otlak, škrábanec, prasklinku, krvácení, výrazný otok nebo bělavý povlak, který nejde jemně setřít.
Potom se podívejte na dásně. Při růstu zubu mohou být v určitém místě zarudlé, napjaté a citlivé. Samotné kousání ale není spolehlivým důkazem prořezávání zubů. Pokud má dítě průjem, vysokou horečku, výraznou spavost nebo působí celkově nemocně, nepřičítejte tyto potíže automaticky zubům. NHS uvádí, že běžné příznaky prořezávání bývají mírné a teplota je obvykle nižší než 38 °C.
Jestliže už je zub prořezaný, může si miminko spodní ret zachytit mezi horní a dolní řezáky. To se někdy stane při rychlém zavření úst, při smíchu, pláči nebo při změně polohy hlavy. Jeden krátký incident bez poranění většinou nevyžaduje zásah.
Co ukazuje na běžné podráždění: Ret není hluboce poraněný, krvácení není přítomné a dítě se po chvíli uklidní. Naopak opakované krvácení, rostoucí otok nebo rána, která se při každém pohybu znovu otevírá, už vyžadují větší pozornost.
3. Nabídněte bezpečný způsob, jak ulevit dásním
Pokud kousání souvisí s tlakem v dásních, nesnažte se dítěti všechny pohyby úst zakázat. Nabídněte mu bezpečnou alternativu: pevné kousátko určené pro kojence, čistý chladný vlhký hadřík nebo jemnou masáž dásní čistým prstem. Předmět musí být neporušený, dostatečně velký a určený pro věk dítěte.
Kousátko chlaďte v lednici, ne v mrazáku. Příliš zmrzlý předmět může podráždit nebo poranit citlivé dásně. Nedávejte dítěti malé části hraček, tvrdé kousky potravin ani předměty, které se mohou rozlomit. U jídla zůstaňte vždy nablízku a řiďte se tím, zda už dítě bezpečně zvládá příkrmy.
Vhodné je také setřít sliny z brady a okolí úst jemným přikládáním látky, nikoli drhnutím. Vlhká kůže se může rychle podráždit a dítě pak sahá na ret ještě častěji. Na kůži kolem úst lze po konzultaci s lékárníkem použít jednoduchou ochrannou mast bez parfemace, ale nic podobného nenanášejte dovnitř úst.
Výsledek hledejte v chování, ne v úplném zákazu: Miminko po nabídnutí kousátka méně sahá přímo na spodní ret, snáze se uklidní a dáseň nevypadá stále bolestivě. Pokud začne kousátko trhat, odlamují se z něj části nebo se dítě při používání dávivě zakuckává, ihned ho odeberte.
4. Přerušte kousnutí klidně, pokud si dítě ret zachytí
Když se miminko zakousne, nekřičte a prudce mu neotvírejte ústa. Silná reakce může dítě polekat a při dalším leknutí může ret stisknout ještě více. Přidržte ho v klidné poloze, mluvte tiše a počkejte, až čelist sama povolí. Pomoci může nabídnutí prstu k uchopení nebo přesun pozornosti na hračku, ale nestrkejte prst hluboko do úst.
Větu, která dítě uklidní, můžete říct jednoduše: „Vidím, že tě ret bolí. Pomalu pusť a dáme si chladné kousátko.“ U dítěte v tomto věku nejde o vysvětlování pravidel, ale o bezpečné přerušení situace a opakování stejného klidného postupu.
Pokud se kousání objevuje při únavě, zkraťte dobu vzhůru a nabídněte uklidnění dříve, než bude dítě přetažené. Jestli k němu dochází při nudě, přidejte krátkou hru s bezpečnou hračkou, která nepatří do úst jen malými součástmi. Cílem není miminko napomínat, ale změnit podmínky, ve kterých si ret opakovaně zachytává.
5. Ošetřete drobné poranění a sledujte jeho vývoj
Při malém škrábnutí nebo povrchové ranke si nejdřív umyjte ruce. Na ret zvenku můžete na krátkou dobu přiložit čistý chladný hadřík. Pokud krvácí v ústech, přiložte čistou gázu nebo látku a držte ji souvislým tlakem 10 minut. Během této doby ránu nekontrolujte každých několik sekund, protože se může znovu rozkrvácet.
Podle doporučení American Academy of Pediatrics je vhodné vyhledat lékařské ošetření, pokud krvácení pokračuje po 15 minutách nepřerušovaného tlaku. Lékaře kontaktujte také při hluboké nebo velké ráně větší než 2 cm, při poranění okraje rtu, při potížích s polykáním nebo dýcháním a tehdy, když dítě nejde obvyklým způsobem uklidnit.
Po zastavení krvácení ret zbytečně nerozevírejte a neopakovaně nekontrolujte. Sledujte, zda se během dalších hodin nezvětšuje otok, neobjevuje hnisavý výtok nebo výrazná bolest při krmení. Do úst nepatří alkohol, peroxid vodíku ani znecitlivující gel bez doporučení odborníka.
Dobré hojení poznáte tak, že: krvácení se nevrací, otok se nezvětšuje, dítě normálně pije nebo jí a během jednoho až dvou dnů je ret méně citlivý. Při zhoršování stavu nečekejte jen na další prořezaný zub.
6. Rozhodněte, kdy zavolat pediatrovi nebo dětskému zubaři
Jednorázové skousnutí bez poranění obvykle stačí pozorovat. Objednejte se k pediatrovi nebo dětskému zubaři, pokud si dítě ret kouše denně po delší dobu, vznikají opakované ranky, odmítá kvůli tomu pít, výrazně pláče při pohybu úst nebo má potíže s otevíráním a zavíráním úst.
Rychlou lékařskou pomoc vyhledejte při silném či nezastavitelném krvácení, potížích s dýcháním, výrazném otoku obličeje, poruše vědomí nebo pokud dítě po úrazu není obvyklým způsobem aktivní. Samotné kousání spodního rtu většinou není nebezpečné, ale poranění po pádu nebo úderu může být větší, než na první pohled vypadá.
Pokud se dítě jinak vyvíjí, dobře prospívá, normálně pije a ret není poraněný, zaměřte se na pozorování spouštěčů, úlevu pro dásně a bezpečné přesměrování pozornosti. U miminka ve věku 3 až 12 měsíců je opakované zkoušení ústních pohybů běžnou součástí vývoje. Rozhodující je, zda se přidávají bolest, rána nebo celkové známky nemoci.
