Mlaskání, cvakání nebo mlaskavé zvuky při kojení mohou rodiče znejistit. Někdy jde jen o zvuk, který se objeví občas a neznamená žádný problém. Pokud se však opakuje téměř při každém kojení, miminko se od prsu odpojuje, polyká vzduch nebo vás kojení bolí, může být příčinou mělké přisátí a ztráta podtlaku.
U dětí ve věku 3 až 12 měsíců se může technika sání měnit také podle únavy, rychlosti toku mléka, růstového spurtu nebo zavádění příkrmů. Postupujte krok za krokem a sledujte nejen samotný zvuk, ale také to, zda dítě účinně pije, prospívá a je po kojení spokojené.
1. Sledujte, kdy a jak často miminko mlaská
Nejdříve si během jednoho až dvou dnů všímejte, při kterých kojeních se mlaskání objevuje. Zapište si, zda je slyšet od začátku, po spuštění mléka, při kojení z jednoho konkrétního prsu, nebo až ve chvíli, kdy je dítě unavené.
- Občasné mlasknutí bez dalších potíží většinou není důvodem k panice.
- Pravidelné mlaskání při většině kojení může ukazovat na opakované povolování přisátí.
- Hlasité cvakání spolu s kašláním, dušením nebo vytékáním mléka z koutků může souviset s příliš rychlým tokem mléka nebo s obtížemi při koordinaci sání a polykání.
- Velmi dlouhé či časté kojení, například kojení delší než 40 minut nebo více než 12 kojení za 24 hodin, je důvodem nechat techniku kojení zkontrolovat, zejména pokud dítě nepřibývá podle očekávání.
Jak poznáte, že první krok pomohl? Budete mít jasnější představu, zda jde o náhodný zvuk, nebo o pravidelný problém. Poznamenejte si také, zda dítě po kojení působí spokojeně, zda se samo pustí prsu a zda během kojení slyšíte polykání.
2. Zkontrolujte polohu miminka u prsu
Před přiložením si najděte pohodlnou polohu. Záda a ramena by měla být podepřená, abyste se nad dítětem nemusela předklánět. Miminko přitáhněte k sobě bříškem, hrudníkem a obličejem směrem k prsu. Hlava, krk a trup by měly být v jedné linii, bez výrazného otáčení hlavy do strany.
Prs přibližujte k dítěti, ne dítě k prsu natahováním za hlavu. Podepřete záda a ramínka, nikoli tlakem na zátylek. Správná poloha pomáhá dítěti otevřít ústa dokořán a uchopit větší část dvorce, nejen bradavku. Zásady správné techniky kojení popisuje také Státní zdravotní ústav.
Jak poznáte, že poloha funguje? Miminko nebude muset natahovat krk, nebude se od prsu odtahovat a jeho brada se bude dotýkat prsu. Nos může být u prsu, ale neměl by být stlačený. Tělo dítěte zůstává blízko vašeho těla a během sání se zbytečně neodsunuje.
3. Upravte přisátí, pokud mlaskání pokračuje
Počkejte, až miminko otevře ústa opravdu široce. Bradavkou se dotkněte horního rtu a počkejte na větší otevření úst. Potom dítě rychle přitáhněte k prsu tak, aby brada šla k prsu jako první. V ústech by neměla být pouze bradavka, ale také větší část dvorce, především zespodu.
Dobré přisátí obvykle poznáte podle několika znaků:
- ústa jsou široce otevřená,
- dolní ret je vytočený ven,
- brada se dotýká prsu,
- více dvorce je vidět nad horním rtem než pod dolním rtem,
- tváře nejsou vpadlé,
- sání je po úvodních rychlých tazích pomalejší a hlubší, s pauzami na polykání.
Pokud kojení bolí, dítě saje jen bradavku nebo mlaskání nepřestává, vložte čistý malíček do koutku jeho úst, přerušte podtlak a přiložte znovu. Nestrhávejte dítě od prsu silou. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace má být při účinném sání slyšet především polykání, nikoli opakované mlaskání či cvakání.
Jak poznáte, že úprava zabrala? Zvuk se zmírní nebo zmizí, dítě zůstane déle přisáté a vy necítíte ostrou bolest ani štípání bradavky. Po kojení může být bradavka chvíli delší, ale neměla by být zploštělá, bělavá nebo výrazně deformovaná.
4. Zohledněte rychlost toku mléka
Některá miminka začnou mlaskat hlavně ve chvíli, kdy se mléko spustí silněji. Mohou se od prsu odtahovat, kašlat, hltat, polykat vzduch nebo se rozčilovat. V takové situaci zkuste kojit v pololeže nebo v uvolněné poloze, kdy je miminko položené na vašem těle a mléko neteče přímo dolů tak rychle.
Pomoci může také krátké přerušení kojení při silném spuštění mléka. Nechte první prudký proud odtéct do látkové pleny a potom dítě znovu přiložte. Prs před kojením dlouze neodsávejte, pokud k tomu nemáte doporučení zdravotníka. Nadměrné odsávání může tvorbu mléka dále podporovat.
Jak poznáte, že změna pomohla? Miminko bude méně kašlat a hltat, nebude tolik odpojovat ústa od prsu a po kojení bude mít méně potíží s odříhnutím. Pokud se při kojení pravidelně dusí, modrá kolem rtů nebo má potíže s dýcháním, kojení přerušte a vyhledejte akutní lékařskou pomoc.
5. Zvažte, zda nejde o omezený pohyb jazyka
Opakované mlaskání může být jedním z příznaků, že dítě obtížně udržuje hluboké přisátí. Někdy se na tom podílí zkrácená podjazyková uzdička, ale samotné mlaskání ji nepotvrzuje. Důležité je hodnotit celý obraz: dítě může mít potíže zůstat přisáté, kojit se velmi dlouho, často se pouštět, hodně slintat nebo mléko ztrácet koutky úst.
Dalšími varovnými signály jsou bolestivé či poškozené bradavky, opakované nalití prsu, pomalé přibývání, nespokojenost po kojení nebo časté kašlání. NHS uvádí, že cvakání při krmení může být známkou obtíží s polohou a přisátím, ale také se může objevit u dětí s jazykovou uzdičkou. Ne každá uzdička vyžaduje léčbu.
Jak poznáte, že je čas na odborné posouzení? Pokud se potíže nezlepší po několika úpravách polohy, domluvte si pozorování celého kojení s laktační poradkyní, pediatrem nebo jiným zdravotníkem se zkušeností s kojením. O případném vyšetření uzdičky by se mělo rozhodovat podle funkce jazyka a výsledku kojení, ne pouze podle toho, jak uzdička vypadá.
6. Zkontrolujte, zda miminko dostává dost mléka
Samotný zvuk neříká, kolik mléka dítě vypilo. Sledujte proto prospívání, růstovou křivku, celkovou bdělost a množství moči. U dětí od 3 měsíců už není vhodné stanovovat úspěch kojení pouze podle počtu mokrých plen, protože jejich počet se může měnit podle věku, příkrmů a dalších tekutin.
Všímejte si, zda dítě při kojení pravidelně polyká, po kojení se uvolní a dlouhodobě přibývá. Po dokončeném 6. měsíci se podle českých doporučení začínají zavádět příkrmy, ale kojení může pokračovat do 2 let věku dítěte i déle podle potřeb dítěte a rodiny. Podrobnosti uvádí Kojení.cz.
Vyhledejte pediatra co nejdříve, pokud dítě výrazně méně močí, je nezvykle spavé, opakovaně odmítá kojení, nepřibývá, při krmení se často dusí nebo máte obavy z dehydratace. Odbornou pomoc si zasloužíte i tehdy, když je kojení bolestivé nebo vás opakované mlaskání dlouhodobě znejišťuje.
7. Vyhodnoťte změnu po několika kojeních
Po úpravě polohy a přisátí nečekejte nutně změnu během jediného kojení. Vyzkoušejte nový postup při několika následujících kojeních, ideálně ve chvíli, kdy miminko ještě není velmi hladové a nepláče. Pokud se zvuk objevuje jen při únavě, pomůže nabídnout prs dříve podle signálů hladu.
Úspěchem není pouze úplné ticho. Důležité je, že dítě zůstává přisáté, slyšíte polykání, netrpí bolestí, méně se odpojuje a dlouhodobě prospívá. Když se mlaskání nemění nebo se přidají další potíže, nečekejte týdny na samovolné zlepšení. Praktické pozorování kojení často odhalí problém rychleji než domácí kontrola úst nebo samotné hledání informací.
