Kousnutí do bradavky při kojení dokáže překvapit a bolet. Neznamená však automaticky, že je potřeba kojení ukončit. Miminko obvykle nekouše proto, aby vám ublížilo. Často reaguje na prořezávání zubů, pomalejší tok mléka, únavu, rozptýlení nebo nepohodlí při rýmě a bolesti ucha.
Důležitý je také věk dítěte. Do 6 měsíců je mateřské mléko podle doporučení WHO hlavní a běžně jedinou potravou; od 6 měsíců se postupně přidávají příkrmy a kojení může pokračovat do 2 let i déle. Kousání proto není důvodem k předčasnému odstavení. Následující postup pomůže při kousání miminka i staršího dítěte, které se u prsu začíná nudit nebo zkouší hranice.
1. Přerušte kousnutí bezpečně a klidně
Jakmile dítě sevře bradavku dásněmi nebo zuby, nevytahujte prs prudce z jeho úst. Mohlo by dojít k poranění kůže. Vložte čistý malíček do koutku úst mezi dásně a prs a jemně přerušte podtlak. Teprve potom dítě od prsu odpojte.
Reagujte krátce a srozumitelně. Můžete říct: „Kousání bolí. Když koušeš, kojení na chvíli přeruším.“ Nekřičte, netrestejte dítě a neštípejte ho. Prudká reakce může dítě vyděsit a někdy vede k odmítání prsu.
Jak poznáte, že postup funguje: Dítě se od prsu oddělí bez dalšího tahání za bradavku, kůže se neodírá a po krátké pauze se může znovu přisát. Pokud kouše opakovaně během jednoho kojení, nabídněte nejprve uklidnění nebo chladivé kousátko a kojení zkuste později.
2. Zjistěte, kdy a proč dítě kouše
Všímejte si okamžiku, kdy ke kousnutí dochází. Pokud dítě kouše na začátku kojení, může být přisátí mělké nebo může mít potíže s uchopením prsu. Kousání na konci kojení častěji souvisí s únavou, rozptýlením nebo tím, že se tok mléka zpomalil. Kousání při každém kojení může upozornit také na bolest v ústech, ucpaný nos, rýmu nebo potíže s přisátím.
Podle La Leche League International dítě často kouše ve chvíli, kdy už není aktivně hladové, začne se vrtět nebo napne čelist. Jakmile přestává pravidelně sát a polykat, sledujte jeho čelist a výraz. Před kousnutím se může objevit pauza, tahání za prs, odvracení hlavy nebo hraní si s bradavkou.
- Kousání na začátku: zkontrolujte, zda dítě otevírá ústa dokořán a bere do úst větší část dvorce, ne pouze bradavku.
- Kousání na konci: ukončete kojení dříve, než dítě začne být ospalé nebo neklidné.
- Kousání při rýmě: zkuste vzpřímenější polohu, ve které se dítěti lépe dýchá.
- Kousání při prořezávání zubů: nabídněte před kojením chladivé kousátko podle pokynů výrobce.
- Kousání při rozptýlení: kojte v klidnější, méně hlučné místnosti a omezte podněty.
Jak poznáte, že jste našla pravděpodobnou příčinu: Kousání se začne objevovat v předvídatelných situacích, například pouze po zpomalení toku mléka nebo při únavě. Díky tomu můžete zasáhnout ještě před sevřením čelisti.
3. Upravte přisátí a polohu
Při správném aktivním kojení dítě obvykle nemůže bradavku skutečně kousnout. Jazyk se při sání vysune přes dolní dáseň a bradavka směřuje hluboko do úst. Pokud dítě drží pouze špičku bradavky, může ji dásněmi stlačovat a bolest může být výrazná i bez zubů.
Přitáhněte dítě bříškem k sobě, jeho nos nechte volný a počkejte na široce otevřená ústa. Poté přiložte dítě k prsu, ne prs k dítěti. Brada by měla směřovat do prsu a v ústech by měla být větší část dvorce pod bradavkou. Pokud se přisátí zhoršilo poté, co dítě povyrostlo, znovu věnujte pozornost poloze hlavy, těla a úst.
Český a slovenský zdroj MAMILA upozorňuje, že při potížích s přisátím může hrát roli také používání lahve nebo dudlíku. Neznamená to, že každé dítě s dudlíkem začne kousat, ale pokud se současně objevuje mlaskání, sjíždění z bradavky, malé otevření úst nebo bolestivé kojení, je vhodné nechat přisátí zkontrolovat laktační poradkyní.
Jak poznáte, že poloha pomáhá: Dítě má ústa široce otevřená, rty jsou ohrnuté, neslyšíte výrazné mlaskání a bradavka po kojení není zploštělá, bělavá ani deformovaná. Bolest by měla po přisátí rychle ustoupit, ne trvat po celou dobu kojení.
4. Pomozte při prořezávání zubů
Prořezávání zubů může způsobit citlivé dásně a potřebu něco kousat. Dítě proto někdy přitiskne dáseň k bradavce hlavně ve chvíli, kdy už aktivně nepije. Kojení samo o sobě obvykle není příčinou poškození zubů; problémem je spíše opakované kousání a poranění bradavky.
Před kojením můžete nabídnout bezpečné chladivé kousátko nebo čistý chladný hadřík. Nepřikládejte dítěti do úst zmrzlý předmět, který by mohl poškodit dáseň. Nepoužívejte gely, alkohol ani jiné přípravky bez ověření u lékaře nebo lékárníka. Pokud dítě současně hodně slintá, má nateklé dásně a kouše i hračky, může jít o běžný doprovod růstu zubů.
Když dítě po krátké pauze znovu hledá prs, můžete kojení nabídnout. Pokud znovu kousne, kojení přerušte a zkuste jiný způsob uklidnění. Tím se učí jednoduchou souvislost: kojení pokračuje při sání, ale při kousnutí se na chvíli zastaví.
Jak poznáte, že opatření zabírá: Dítě po chladivém podnětu méně svírá čelist a dokáže několik minut aktivně sát a polykat bez kousnutí.
5. Rozlišujte miminko a starší dítě
Miminko ve věku 3–8 měsíců
U mladšího miminka se zaměřte především na přisátí, tok mléka a zdravotní stav. I dítě bez zubů může bradavku bolestivě stisknout dásněmi. Kousání může souviset s únavou, rýmou nebo tím, že dítě přestalo aktivně pít. Nabízejte kojení dříve, než se dostane do velkého hladu, a při zpomalení sání můžete jemně stlačit prs, aby se tok mléka na chvíli zvýšil.
Do 6 měsíců většina dětí nepotřebuje vodu ani jiné nápoje. WHO uvádí, že výlučné kojení znamená pouze mateřské mléko, bez vody a dalších potravin, a že mnoho dětí v prvních 6 měsících saje přibližně 8–12krát za 24 hodin. Kousání proto neřešte nahrazením kojení vodou nebo předčasnými příkrmy.
Dítě ve věku 9–12 měsíců a batole
Starší dítě u prsu často zkouší hranice, chce si hrát nebo se nechá snadno vyrušit. Kojení proto nabídněte v klidném prostředí a ukončete ho ve chvíli, kdy dítě přestává polykat. Používejte stále stejnou krátkou větu: „Kousání bolí, teď kojení přeruším.“ Dítě v tomto věku už může postupně rozumět jednoduchému pravidlu, ale potřebuje mnoho opakování.
Po 6. měsíci se k mateřskému mléku přidávají bezpečné příkrmy. Podle WHO se mezi 6. a 8. měsícem běžně nabízejí příkrmy 2–3krát denně a mezi 9. a 11. měsícem 3–4krát denně. Příkrmy však nemají sloužit jako trest za kousnutí ani jako automatická náhrada každého kojení. Pokud chcete v kojení pokračovat, můžete dítě po přerušení kousání znovu přiložit později.
Jak poznáte, že hranice funguje: Dítě po stejné reakci postupně kouše méně často nebo přestane kousat v určitých situacích. Zlepšení nemusí přijít po jediném kojení; důležitá je klidná a pokaždé podobná reakce.
6. Ošetřete poraněnou bradavku
Při drobném poranění opláchněte bradavku čistou vodou a nechte ji oschnout. Kojení obvykle není nutné přerušovat, pokud je bolest snesitelná a rána se nezhoršuje. Začněte kojením z méně bolestivé strany a dbejte na hlubší přisátí. Pokud dítě prs odmítá nebo kojení z poraněné strany nejde, můžete mléko odstříkat, aby se prs nepřeplnil.
Vyhledejte lékaře nebo laktační poradkyni, pokud je rána hluboká, krvácení nejde zastavit, bolest se zhoršuje, objeví se hnis, výrazné zarudnutí, horečka nebo bolestivá zatvrdlina v prsu. Pomoc vyhledejte také tehdy, když dítě špatně přibývá, při kojení často kašle, mlaská, sjíždí z bradavky nebo se kojí neobvykle dlouho.
Jak poznáte, že se rána hojí: Bolest se během několika dnů zmenšuje, kůže není stále více zarudlá a dítě se dokáže přisát bez opakovaného poškozování stejného místa.
7. Kdy řešit kousání s odborníkem
Objednejte se k pediatrovi nebo vyhledejte kvalifikovanou laktační poradkyni, pokud kousání trvá déle než několik dní navzdory úpravě přisátí, dítě odmítá prs, má známky bolesti, horečku, potíže s dýcháním nebo tahá za ucho. Odborná kontrola je vhodná i při opakovaně poškozených bradavkách, nedostatečném přibývání nebo podezření na omezený pohyb jazyka.
Kousání při kojení je nepříjemné, ale ve většině případů se dá zvládnout kombinací bezpečného přerušení, lepšího přisátí, sledování signálů dítěte a klidné hranice. Kojení nemusí skončit jen proto, že dítě začalo zkoušet zuby nebo dásně.
