Probudit se s pláčem může miminko ve věku 3 až 12 měsíců z mnoha důvodů. Někdy jde o hlad, mokrou plenku nebo přetažení, jindy o bolest, začínající nemoc či potíže s usínáním. Noční probouzení samo o sobě nemusí znamenat problém. Některé děti se v první polovině roku budí každé 1 až 3 hodiny a u části dětí pokračuje časté buzení i později.
Hysterický pláč ale není vhodné automaticky připsat spánkovému období. Postupujte krok za krokem a současně sledujte celkový stav dítěte. Užitečné informace o dětském spánku najdete například na stránkách NHS věnovaných spánku miminek a o varovných příznacích na českém portálu NZIP.
1. Nejprve rychle zkontrolujte základní potřeby
Vezměte dítě do náruče a v klidu projděte nejčastější příčiny pláče. Nabídněte kojení nebo mléko podle obvyklého režimu, zkontrolujte plenku a oblečení. Miminko může rušit přílišné teplo, chlad, škrábající šev, stažený pas nebo nepohodlná poloha.
- Podívejte se, zda není plenka plná nebo zda dítě nemá podrážděnou pokožku.
- Zkontrolujte prsty na rukou a nohou. Omotaný vlas může způsobit náhlý a velmi silný pláč.
- Po krmení nechte dítě podle potřeby odříhnout a chvíli je držte ve vzpřímené poloze.
- Všímejte si, zda dítě nepřitahuje kolena k bříšku, neprohýbá se nebo nemá nápadně nafouklé břicho.
První orientační výsledek: Pokud se dítě po nakrmení, přebalení nebo změně polohy během několika minut zklidní, šlo pravděpodobně o běžnou potřebu. Jestliže pláč zůstává stejně intenzivní nebo je neobvyklý, pokračujte dalšími kroky a zvažte konzultaci s pediatrem.
2. Zvažte, zda není miminko přetažené
Přetažené dítě nemusí usnout snadněji. Naopak může se probudit s křikem, odmítat uklidnění a působit, jako by bylo velmi rozrušené. Varovnými signály bývá zívání, odvracení hlavy, tření očí, ztráta zájmu o hračky, kňourání nebo neklidné pohyby.
Orientačně bývá dítě ve věku 3 až 6 měsíců unavené po 1,5 až 3 hodinách bdění. U dětí od 6 do 12 měsíců to často bývá přibližně po 2 až 3 hodinách. Nejde o pevný předpis, ale o vodítko. Sledujte hlavně vlastní dítě, protože jeho potřeba spánku se může lišit.
Ztlumte světlo, vypněte obrazovky a omezte mluvení i manipulaci. Držte dítě bezpečně v náručí, pomalu je houpejte nebo použijte klidný opakující se zvuk. Nezkoušejte mnoho změn najednou, protože další podněty mohou pláč zesílit.
Co by mělo následovat: Dítě postupně zpomalí pohyby, přestane se odtahovat, uvolní ruce a začne pravidelněji dýchat. Pokud se při každém probuzení rozpláče po velmi krátkém spánku, zapisujte si 2 až 3 dny dobu usnutí, probuzení, krmení a délku denních spánků. Záznam pomůže odhalit, zda problém souvisí s pozdním usínáním nebo příliš dlouhým bděním.
3. Rozlište běžné noční probuzení od buzení každou hodinu
Když se kojenec budí každou hodinu, nejde vždy o hlad. Dítě může přecházet mezi spánkovými cykly a hledat stejné podmínky, v jakých usnulo. Pokud usnulo výhradně u prsu, při houpání nebo v náručí, může po probuzení vyžadovat stejnou pomoc znovu.
Nejprve ověřte, zda dítě dobře prospívá, dostatečně pije a má obvyklý počet mokrých plen. U dětí od 6 měsíců už noční krmení nemusí být vždy nutné, ale rozhodnutí závisí na prospívání, denním příjmu a doporučení pediatra. U mladších dětí může být noční krmení zcela běžnou potřebou.
Večer opakujte krátkou, podobnou rutinu: přebalit, obléct, ztlumit světlo, nakrmit, pochovat a uložit. Snažte se, aby dítě usínalo ve stejném bezpečném prostředí, v němž se později probudí. U některých dětí pomůže položit je ospalé, ale ještě bdělé. Pokud se rozpláče, reagujte podle jeho potřeby; není nutné nechat malé dítě dlouho plakat o samotě.
Pro kontrolu změny: Nečekejte okamžitě celou noc bez probuzení. Reálným prvním cílem může být, že se dítě po probuzení uklidní rychleji, jedno probuzení se obejde bez krmení nebo se prodlouží první úsek spánku. Hodnoťte změnu nejdříve po 3 až 5 večerech, nikoli podle jediné noci.
4. Zkontrolujte bolest, nemoc a vývojové období
Pláč mohou zhoršovat prořezávající se zuby, rýma, kašel, bolest ucha, reflux, zácpa nebo začínající infekce. Všímejte si, zda dítě pláče hlavně vleže, při krmení, po položení do postýlky nebo při dotyku určité části těla. Ucho může bolet výrazněji v noci, protože dítě leží a nemá jinou možnost odvedení pozornosti.
Prohlédněte dásně, nos a kůži, změřte teplotu a sledujte příjem tekutin. Horečka se u dětí obvykle označuje teplotou nad 38 °C. Český NZIP doporučuje u kojenců ve věku 3 až 6 měsíců bez dalších příznaků kontaktovat lékaře při horečce trvající 24 hodin. Nepodávejte léky proti bolesti nebo horečce bez ověření správného přípravku a dávky podle hmotnosti.
Pokud se potíže objevily náhle, dítě pláče jinak než obvykle nebo se stav zhoršuje, nečekejte několik nocí na samovolné zlepšení. Zavolejte praktickému lékaři pro děti a dorost, případně dětské pohotovosti.
5. Nastavte bezpečné podmínky pro uklidnění a spánek
Po zklidnění uložte dítě na záda do vlastní postýlky nebo jiné schválené spací plochy. V postýlce nemají být polštáře, volné deky, mantinely ani hračky, do kterých by se mohlo zabořit. Místnost udržujte klidnou a nepřetápějte ji. Pokud dítě usne v náručí, autosedačce nebo na pohovce, přesuňte je co nejdříve na bezpečnou rovnou plochu.
Když pláč vyčerpává a cítíte rostoucí napětí, položte miminko bezpečně do postýlky, odejděte na několik minut a zavolejte někomu blízkému. NHS uvádí jako příklad krátké pauzy limit 10 minut. Nikdy s dítětem netřeste. Třesení může způsobit vážné poranění mozku.
Známka, že je postup bezpečný: Dítě má volné dýchací cesty, leží na zádech, nepřehřívá se a vy máte možnost na chvíli snížit napětí. Pomoc druhého dospělého není selhání, ale důležitá prevence vyčerpání.
6. Poznejte situace, kdy je potřeba rychlá pomoc
Okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo jednotné evropské číslo 112, pokud dítě obtížně dýchá, modrá nebo výrazně bledne, nereaguje, nejde probudit, má křeče, opakovaně prudce zvrací nebo má vyrážku, která po zatlačení nebledne.
Lékaře kontaktujte také při neutišitelném nebo nezvykle vysokém pláči, odmítání několika krmení po sobě, výrazné spavosti, horečce, průjmu se zvracením nebo známkách dehydratace. Mezi ně patří například výrazně méně mokrých plen, suchá ústa, žádné slzy při pláči nebo nápadně vpadlé oči. NHS doporučuje vyhledat pomoc mimo jiné tehdy, když dítě nemělo mokrou plenku 8 hodin.
Jednorázové probuzení s pláčem obvykle neznamená vážný problém. Opakované buzení každou hodinu, které trvá několik nocí a vyčerpává celou rodinu, je ale důvodem probrat situaci s pediatrem. Připravte si věk dítěte v měsících, dobu trvání potíží, počet probuzení, krmení, mokré plenky, teplotu a další příznaky. Lékař tak snáze posoudí, zda jde především o spánek, nebo zda je potřeba hledat zdravotní příčinu.
