Chodíte na terapii už nějakou dobu a pořád to nefunguje. Možná se na sezení těšíte čím dál méně. Možná odcházíte v horším stavu, než jste přišli. Nebo vás unavuje, že místo abyste byli sami sebou, musíte neustále předvádět „perfektní“ verzi.
Pokud si kladete otázku, zda není čas vztah s terapeutem ukončit — je to naprosto legitimní. Neznamená to, že jste slabí nebo „oblbnutí“; naopak tím hájíte své potřeby, což je jedním z hlavních smyslů terapie.
Rozdíl mezi růstovými bolestmi a špatným spojením
Terapie má občas být nepříjemná — právě v tom často tkví její přínos. Je ale velký rozdíl mezi užitečným tlakem a pocitem, že se na sezení trápíte.
Podle terapeutky Nicholette Leanza, LPCC-S z LifeStance Health, má „růstová nepohoda“ často takové to „uff, je to těžké, ale cítím se bezpečně“. Naproti tomu „špatné splynutí“ vypadá spíš jako obavy z další schůzky nebo to, že po sezení odcházíte hůř než na začátku.
Pokud se opakovaně cítíme nevyslyšeni, souzeni nebo nuceni hrát roli místo toho, abychom byli upřímní, něco není v pořádku. Terapeutické spojení — ten vztah mezi klientem a terapeutem — patří k nejsilnějším ukazatelům, zda terapie povede k úspěchu.
Signály, že je čas odejít
Některé věci jsou jasné hranice. Jakékoli překročení hranic — romantické či sexuální návrhy, porušení mlčenlivosti nebo ponižování za to, kým jsme či co jsme zažili — jsou okamžité důvody k ukončení. Důvěřujte svému instinktu; když něco opravdu nesedí, obvykle to není jen pocit.
Dalšími varovnými znaky jsou: ani po několika setkáních se necítíme sami sebou, terapeut mluví víc než my, je příliš striktní ve svém postupu nebo nám vnucuje vlastní hodnoty místo práce s těmi našimi.
Jak dlouho tomu dát šanci?
Leanza obvykle doporučuje zhruba 4–6 sezení, aby bylo možné něco rozhodnout. Někdo to pozná dřív a to je také v pořádku.
Když uplynuly měsíce a věci stojí na místě, je fér to otevřeně pojmenovat. Řekněme terapeutovi, že se cítíme zablokovaní — kvalitní terapeut pak společně prozkoumá jiné přístupy, které by mohly pomoct. Pokud se brání nebo se neumí přizpůsobit, je to silné znamení, že vztah nefunguje.
Když naráží hodnoty
Terapeut s námi nemusí v ničem souhlasit, ale musí naše hodnoty respektovat a pracovat s nimi — ne prosazovat ty své. Jiný názor na politiku může být zvládnutelný, pokud ho nechá stranou, ale pokud terapeut nedokáže přijmout naši sexualitu, rozhodnutí nemít děti nebo naši víru, jde o problém.
Když terapeut tlačí svoje přesvědčení, často to zní jako „možná bys měl/a…“ nebo z jeho chování vycítíme odsudek. Naopak zkoumání v bezpečném přístupu zní spíš „co pro tebe dává smysl?“ s opravdovou zvědavostí, bez skrytého cíle. Po sezení byste se měli cítit jasněji, ne provinile nebo zmateně.
Jak se rozejít s terapeutem
Stačí říct, že necítíme, že by to byl ten správný fit, a tím to lze nechat. Pokud terapeut chce znát konkrétní důvody, můžeme je sdělit, ale nemusíme — není to povinné.
Pokud terapeut reaguje defenzivně nebo nás snaží přemluvit zůstat, měl by to respektovat. Když vyvolává výčitky svědomí nebo nás shazuje za rozhodnutí skončit, tím jen potvrzuje naše obavy.
Je lepší udělat závěrečné sezení a společně zrekapitulovat, co jsme získali, ale pokud šlo o špatný vztah a prostě potřebujeme přestat okamžitě, je v pořádku jen přestat. Když je skutečným důvodem peníze, stačí to říct přímo — většina terapeutů chápe, že terapie je nákladná a často nabídne alternativy nebo doporučení.
Požádat současného terapeuta o doporučení je běžné, protože už zná naši situaci. Pokud ale rozchod proběhl špatně, můžeme raději začít s čistým štítem.
Jak si příště vybrat lépe
Při hledání nového terapeuta hlídejme stejné varovné signály: že mluví on/a sám/a, je přehnaně striktní nebo nás nutí hrát roli. Dobré známky jsou, když se terapeut ptá, co potřebujeme, přizná oblasti, ve kterých není expert, a hned zpočátku působí jako náš spojenec.
Od prvního sezení za sebe prosazujme to, co nám zatím nefungovalo a co od terapie očekáváme — třeba jestli chceme spíš přímý přístup, nebo někoho více „teplého“. Kvalitní terapeuti ocení upřímnost a nebudou se tím cítit dotčeni.
Shrnutí: terapie by nám měla pomáhat cítit se víc sami sebou, ne méně. Najít vhodného terapeuta může chvíli trvat, a to je v pořádku. Investice do vztahu, který nás posune dál, stojí za to víc než setrvávání v tom, co nás drží na místě.
