Černý kašel neboli pertuse může být u novorozence zpočátku nenápadný. Dítě nemusí mít typický „zajíkavý“ nádech ani silné záchvaty kašle. Může pouze hůře sát, krátce vynechávat dech, modrat kolem úst nebo být nezvykle unavené. Právě děti v prvních měsících života patří mezi nejohroženější. Podle Národního zdravotnického informačního portálu je černý kašel nejzávažnější zejména pro děti mladší 4 měsíců.
Postup níže se týká hlavně situace, kdy má novorozenec do 3 měsíců kašel, rýmu nebo potíže s dýcháním, případně přišel do blízkého kontaktu s člověkem, u kterého se pertuse potvrdila nebo na ni má lékař podezření. Nenahrazuje vyšetření. U takto malého dítěte je vhodné mít nízký práh pro telefonát dětskému lékaři.
1. Zjistěte, zda novorozenec nebyl v kontaktu s nakaženým
Nejprve si sepište, kdo byl s dítětem v blízkém kontaktu během posledních 3 týdnů. Zahrňte rodiče, sourozence, prarodiče, návštěvy i osoby, které dítě převážely nebo o ně pečovaly. Zajímejte se také o to, zda někdo z nich několik dní pokašlával, měl rýmu, chrapot nebo dlouhodobý kašel. U dospělého může pertuse připomínat běžné nachlazení a typický zvuk při nádechu často chybí.
Černý kašel se podle materiálu Státního zdravotního ústavu obvykle projeví za 5 až 10 dní po nákaze, někdy však až za 21 dní. Proto nestačí sledovat pouze poslední návštěvu. Poznamenejte si datum kontaktu, délku pobytu a to, zda nemocný kašlal přímo v blízkosti dítěte.
- Co udělat: zavolejte praktickému lékaři pro děti a dorost a popište věk dítěte, datum kontaktu, jméno nebo vztah možné nakažené osoby a její příznaky.
- Co zatím nedělat: neberte dítě do čekárny bez předchozí telefonické domluvy, pokud máte podezření na infekční kašel. Ambulance může připravit oddělený příchod.
- Že je tento krok užitečný, poznáte podle toho, že: lékař ví, zda má řešit pouze příznaky dítěte, nebo také možnou expozici a vyšetření či preventivní léčbu blízkých kontaktů.
Pokud má potvrzený černý kašel někdo v domácnosti, měl by se novorozenci vyhnout a řídit se pokyny svého lékaře. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí upozorňuje, že rodiče a starší sourozenci patří mezi časté zdroje nákazy pro malé kojence. Lékaře proto informujte i tehdy, když dítě zatím téměř nekašle.
2. Sledujte projevy, které jsou u pertuse u miminka jiné
U novorozence nemusí nemoc probíhat stejně jako u většího dítěte. Počáteční fáze může trvat 1 až 2 týdny a vypadat jako běžná rýma s mírným kašlem. Postupně se však mohou objevit pauzy v dýchání, náhlé lapání po dechu, zvracení po zakašlání nebo změna barvy kůže. Některé děti nemají výrazný kašel, ale přestávají dobře pít a jsou nápadně spavé.
Během bdění sledujte hlavně dýchání, barvu rtů a obličeje, sílu pláče a schopnost sát. Všímejte si, zda se při nádechu vtahuje kůže mezi žebry nebo pod nimi. Krátké vynechání dechu u novorozence nelze bezpečně připsat pouze únavě, pokud se opakuje nebo je spojené s promodráním.
- Volejte 155: pokud dítě nedýchá, opakovaně vynechává dech, modrá nebo šedne, nereaguje jako obvykle, má křeče nebo se nemůže nadechnout.
- Ještě dnes kontaktujte lékaře: při novém kašli u dítěte mladšího 3 měsíců, při zhoršování kašle, zvracení po kašli, nápadné spavosti nebo potížích s pitím.
- Nečekejte na typický zvuk: absence zajíkavého nádechu černý kašel nevylučuje, zvláště u novorozence.
Za známku zlepšení nelze považovat pouze to, že dítě mezi epizodami klidně spí. Důležitější je, zda dýchá bez pauz, nemění barvu, zvládá pít a reaguje obvyklým způsobem. Při nejistotě si můžete krátkou epizodu pořídit na video pro lékaře, ale natáčení nesmí zdržet volání pomoci.
3. Připravte lékaři přesné informace a počítejte s vyšetřením
Před telefonátem nebo vyšetřením si napište, kdy začala rýma či kašel, jak často se epizody opakují, zda dítě během nich zvrací nebo mění barvu a kolik přibližně vypilo. Uveďte také, zda někdo v domácnosti užívá antibiotika, má potvrzenou pertusi nebo byl s nemocným v kontaktu.
Lékař může podle okolností doporučit odběr vzorku z nosohltanu, sledování v nemocnici nebo vyšetření dalších členů domácnosti. U velmi malých dětí se postup řídí věkem, stavem dítěte, délkou potíží a tím, jak blízký byl kontakt s nakaženým. Nečekejte, až bude kašel trvat několik týdnů.
Léčba černého kašle patří lékaři. Antibiotika mohou omezit šíření bakterie, zejména pokud se nasadí včas, ale konkrétní přípravek, dávku i délku léčby určuje lékař podle věku a zdravotního stavu. Bez doporučení nepodávejte novorozenci léky proti kašli, volně prodejné sirupy, éterické oleje ani přípravky určené pro starší děti.
- Při návštěvě ordinace: předem oznamte, že jde o novorozence s podezřením na pertusi nebo s možným kontaktem s nemocným.
- Při potvrzené nákaze v domácnosti: zjistěte, zda mají být vyšetřeni nebo preventivně léčeni také blízcí kontakty. O tom rozhoduje lékař nebo hygienická služba.
- Správný postup poznáte podle toho, že: máte jasné instrukce, kdy dítě znovu ukázat, koho v domácnosti omezit v kontaktu s dítětem a jak dlouho sledovat možné příznaky.
4. Chraňte dítě před dalším přenosem v domácnosti
Do vyjasnění situace omezte návštěvy a nepouštějte k dítěti nikoho s kašlem, rýmou nebo bolestí v krku. Nemocný člen domácnosti by měl dodržovat odstup podle doporučení lékaře, zakrývat si ústa a nos při kašli a pečlivě si mýt ruce před každým kontaktem s dítětem. Samotné větrání nenahrazuje vyšetření ani léčbu, může však snížit množství infekčních částic ve vzduchu.
Pokud někdo z rodiny dostane antibiotika, je nutné dodržet přesně pokyny lékaře. Podle NZIP nakažlivost při cílené léčbě obvykle končí kolem 5. dne po zahájení terapie, ale o návratu ke kontaktu s novorozencem rozhoduje ošetřující lékař. Bez léčby může nakažlivost trvat výrazně déle.
Za dostatečné opatření nepovažujte pouze nasazení roušky nemocnému. U novorozence je důležité současně řešit vyšetření nemocného, případné kontakty a doporučení hygienické stanice. Pokud se u dítěte objeví jakýkoli nový dechový problém, postupujte podle bodu 2 a nečekejte na výsledek vyšetření dospělého.
5. Naplánujte ochranu do dalších měsíců
Novorozenec ještě nemá dokončené vlastní očkování proti pertusi. V České republice začíná základní očkování hexavakcínou od 9. týdne věku, druhá dávka následuje za 2 měsíce a třetí dávka v 11.–13. měsíci života. Přesný termín řešte s praktickým lékařem pro děti a dorost, zejména pokud bylo dítě nemocné, narodilo se předčasně nebo mělo kontakt s pertusí.
Ochranu v prvních týdnech života může významně podpořit očkování v těhotenství. Státní zdravotní ústav uvádí, že přenos mateřských protilátek začíná přibližně 2 týdny po očkování a nejlepší načasování je od 27. týdne těhotenství, nejpozději 2 týdny před očekávaným porodem. Pokud očkování v těhotenství neproběhlo, proberte s gynekologem nebo praktickým lékařem další možnosti po porodu.
Vhodné je ověřit také očkování dospělých, kteří budou s dítětem často v kontaktu. Neznamená to, že každý návštěvník musí automaticky absolvovat vakcinaci, ale rodiče, sourozenci a prarodiče by měli svůj stav konzultovat s lékařem. Nejbezpečnější návštěva je bez kašle, rýmy a nedávného rizikového kontaktu.
Pokud má novorozenec do 3 měsíců nový kašel, pauzy v dýchání, modrání, potíže s pitím nebo byl v blízkém kontaktu s potvrzenou pertusí, kontaktujte lékaře bez odkladu. Při poruše dýchání nebo bezvládnosti volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.
